Jakub Musil

Jak jsem se stal plátcem DPH

Přihlašte se jako věrný čtenář a všechny reklamy se ztratí!

Na přání Filipa Beneše píšu zážitky z dvou cest na Finanční úřad, jenž jsem podnikl za účelem stát se plátcem DPH, jelikož mi to nařizuje novela, poněvadž poskytuji služby do zahraničí (např. Adsense).

Report z mé cesty za plátcovstvím DPH, aneb Cestopisy malého českého podnikatele ve velkém světě paragrafů. Toto není návod k tomu, jak se stát plátcem DPH. Ten napíšu pro přehlednost zvlášť do dalšího příspěvku.

Koncem roku 2009 jsem na Webtrhu zbystřil vlákno, které řešilo cosi, podle čehož bude každý, kdo vydělává na AdSense, od 1.1.2010 plátcem DPH. Jako vždy jsem webtržníkům příliš nedůvěřoval a tak jsem to hodil za hlavu a užíval si Vánočních svátků. Mezitím se ti pilnější už před koncem roku stali dobrovolně plátci DPH.

Počátkem roku jsem zjistil, že webtržníci nejspíš překvapivě neplašili a povinnost stát se plátcem je holý fakt. Načerpal jsem více informací a docvaklo mi, že mě už registrace nemine, neboť jsem vesele poskytoval služby do zahraničí v rámci EU i po novém roce dál. Nicméně stejně jsem chtěl přejít tento rok na plátce DPH, ale později.

Z dotyčné novely jsem teda vyčetl, že mám 15 dní od poskytnutí služby čas na to, povinně se přihlásit k platbě DPH. Řekl jsem si tedy dobrá, nechám to na poslední chvíli a třeba se něco (cokoliv) do té doby změní. Nezměnilo.

12. leden 2010

I přes to,  že dnes nejsou na Finančním úřadě úřední hodiny, vydávám se do svého okresního města a navštěvuji zdejší “pobočku” FÚ v domnění, že dostanu formulář a rady, jak na něj. Ve vestibulu nemají požadovaný formulář a tak jsem personálem donucen volat na číslo z jejich Intercomu a zažádat o formulář tam.  Netrvalo dlouho a ze zamčených dveří se vynořila celkem sympatická úřednice hlásající mé jméno. Po vysvětlení mé žádosti, přišel první šok. Paní na mě jen bezradně zírala. Na konec mi pověděla, že se s tímto ještě nikdy nesetkala, ale že se určitě budu muset přihlásit dobrovolně, takže mi nebude umožněno zaregistrovat se zpětně a díky tomu mi naskočí spousta daňových problémů s předcházejícím obdobím. Předvyplnila mi kousek formuláře a do jednoho políčka uvedla paragraf a odstavec, o kterým jsem však věděl, že už není pro dobrovolnou registraci, ale změněn na jiný odstavec (náhodou mi zrovna tohle uvízlo v paměti, když jsem zkoumal rozdíly v zákoníku před a po novelizaci). Protože novele příliš nerozuměla, domluvili jsem se na tom, že se to do zítra “doučí” a já jej den poté znovu navštívím. Při odchodu z FÚ jsem se málem potrhal smíchy.

Další den byl pro mne poslední šancí, kdy se mohu zaregistrovat bez problémů. Nenechal jsem tedy nic náhodě a na druhý pokus se pořádně připravil.

13.leden 2010

S vytištěnými paragrafy, podle kterých se budu registrovat vbíhám opět na FÚ. Protože už je úřední den, dostávám se až na oddělení Registrace daní. Předemnou není žádná fronta a tak rovnou klepu na dveře, otevírám a vstupuji.

V místnosti sedí dvě úřednice, věkem tak kolem čtyřicítky. Obě k mému překvapení velmi sympatické. V jedné z úřednic poznávám tutéž osobu,  jenž mi radila i včera. Jdu rovnou k ní. Ani se na mě nepodívá a řekne ať jdu ke kolegyni. Zdravím novou úřednici… usedám. Jakmile jsem začal mluvit, zbystřila mě ta již  známá úřednice a začala se mnou přes celou místnost komunikovat. Vyprávěla mi, jak tam spolu s kolegyní včera seděli a zkoumali do noci novelu.

Ukázal jsem jim paragrafy, které jsem si vytiskl. Obě si souhlasně oddechly, že to je tedy ono, co včera našly (V duchu jsem ROFLoval). Dovyplnil jsem pole, které jsem si chtěl nechat ještě potvrdit a formulář odevzdal. Překvapilo mě, že po mě ani nechtěli papír, na kterém je můj DIČ (přišel kdysi od FÚ) a dokonce ani můj OP. To je asi další mystifikace, kterou jsem se dočetl na zafejkovaném Webtrhu.

Nakonec jsme ještě prohodili pár slov o debilitě poslanců, evropské unii a o tom jací jsou úředníci chudáci,jelikož k té novele neměli žádné školení. Asi jsem se jim zalíbil a jedna z nich řekla, že mi tu registraci udělají na počkání, i když už to nedělají. Skočil jsem si zatím k Číňanům na jídlo. Během toho mi volala úřednice na telefon, že ještě potřebují znát DIČ firmy, díky které jsem se ze zákona stal plátcem DPH. Vyhledal jsem to na internetu a odnesl na FÚ. Řekl jsem, že to na počkání dělat nemusí a stačí mi to zaslat posléze poštou. Pro mě se tím nic nemění a jim to ulehčí práci.

Jsem tedy oficiálně  plátcem DPH a to od 1.1.2010!

V dalším článku napíšu podrobný návod pro všechny, které tohle teprve čeká.

Nejvíce komentované články

• Jak začít podnikat na internetu za studentský plat
• Děkuji DirectoGLOBAL za penalizaci
• Vydělejte na PageRanku
• FAQ – 5 nejčastějších otázek před zahájením podnikání na internetu
• 5000 Kč za 15 minut